Průběžné postřehy, reporty našich stážistů 3
Adéla: Tak nejdříve bych začala u rodiny. Má host mum, neboli Maruška je děsně hodná a pořád mě rozmazluje. Dává mi užitečné rady a pomáhá mi se spoji autobusů a tak dále. Výborně vaří, a večeře se podobají úplné hostině! Pokoj sdílím s holčinou z Německa, která je taky děsně fajn, jen méně upovídaná. Pracuje v Plymouth jako mechatronik.
V práci je to trochu horší. Všichni pacienti trpí demencí a většina z nich je agresivní. Když jsem první den viděla, jak jedna starší paní poškrábala sestřičku do krve, tak jsem měla opravdu strach, takže se bojím s většinou komunikovat nebo se k nim jen přiblížit. Hned první den po mě také rezidentka hodila kelímek. Včera jedna postarší dáma škrábla pečovatelku pod oko, chudák ani chvíli neviděla. Kámen úrazu pro mě je jim porozumět. Mají jiný přízvuk a je to opravdu těžké pochytit to, co po Vás chtějí. Jinak tam mají také rybičky, králíka a také kočku.
Průběžné postřehy, reporty našich stážistů 2
Majda: O víkendu jsme se sešly na zastávce v domnění, že se vydáme do krás planin Dartmooru. Nastal obrat a my jsme už seděly v loďce směrem do Cawsand. Cesta byla houpavá místy s obráceným žaludkem. Vystoupily jsme na pláži plné krasných kamínků a mušliček a vydaly se k Rame Head – kaplička, Mamma Mia. Procházely jsme lesní stezkou alá Avatar – rozvětvené stromy, vétve porostlé mechem… Když jsme vyšly uchvátil, oněměl nás pohled na širé moře se skalními útesy – nemohly jsme se vynadívat i po zbytek cesty. Šly jsme podél útesu a na cestě jsme potkaly poníka. Byl nádherný a dokonce nám i zapózoval. Na konci cesty a na vrcholku stála kaplička, byla krásná. Teda foukalo tam jako blázen, ale pohled dolů na moře, nejde to ani slovy vyjádřit, jak krásné to bylo. Asi po půl hodině sezení a svačení s nenasytným kocháním na okolí jsme se odhodlaly pokračovat v tůře. Prošly jsme kolem volně žijících poníků na silnici, která nás dovedla zpět do Cawsand. Městem jsme prošly do sousedního Kingsand a lesníma cestama jsme došly až do Cremyllu. Vyfotily jsme se u Mount Edgcumbe Folly. Poté jsme vyrazily na trajek zpátky do Plymouthu. Za všechny zúčastněné mohu říct, že to bylo opravdu nádherné, kouzelné a chtěla bych se sem určitě někdy vrátit.
Číst dále »Plymouth 2019 – Zase jsme v Anglii na stáži Erasmus+