Home » O škole » Školní řád » Zásady pro hodnocení žáků Střední zdravotnické školy

Zásady pro hodnocení žáků Střední zdravotnické školy

(jsou nedílnou součástí Školního řádu)

ZPRACOVÁNY DLE

  • Novelizace dle zák.č. 561/04 Sb.
  • Vyhláška MŠMT ČR č. 13/2005 Sb.
  • Vyhláška MŠMT ČR č. 47/2005 Sb.
  • Vyhláška MŠMT ČR č. 442/1991 ve znění vyhlášky č. 672/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Hodnocení a klasifikace žáků

Úvod

Hodnocení a klasifikace žáků SZŠ a VOŠ zdr. v Liberci je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Výsledky hodnocení a klasifikace uvádí škola na vysvědčení, nebo za pololetí na výpisu vysvědčení (zákon č. 561/2004 Sb.,§ 69/2004 Sb., s platností od 1.1.2005).

Pravidla hodnocení a klasifikace

Článek 1

Při vyučování se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáků v jednotlivých vyučovacích předmětech. Celková klasifikace žáků v jednotlivých předmětech se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí. Slovní hodnocení je použito pro předmět Tělesná výchova (dále jen TEV).

Článek 2

Pravidla chování žáků

  • žáci jsou povinni dodržovat obecně platné zákony a předpisy, týkající se chování
  • pro žáky je závazný Školní řád
  • žáci mají veškerá práva vyhlášená v Úmluvě o právech dítěte (zákon č. 104/1991 Sb.)

Článek 3

Výchovná opatření

Ve znění zák. č. 561/2004 Sb. § 31 a vyhlášky č. 13/2005Sb.§ 10

  • výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků
  • pochvaly nebo jiná ocenění uděluje žákům třídní učitel a ředitel školy, nebo orgán státní správy ve školství
  • podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto výchovných opatření k posílení kázně žáků : důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení ze školy nebo vyloučení ze školy
  • v rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku
  • dopustí – li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem, nebo Školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení
  • o svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu
  • zvlášť hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem a Školním řádem
  • o udělení a uložení výchovných opatření uvědomí písemně ředitel školy zákonného zástupce žáka do jednoho týdne od jejich udělení.
  • napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy. Třídní učitel uděluje důtku po projednání s ředitelem školy, ředitel školy uděluje důtku po projednání na pedagogické radě.

Článek 4

Ve znění zákona č. 561/2004 Sb, § 69 a vyhlášky č. 13/2005 S., § 3

prospěch žáka v jednotlivých povinných a nepovinných vyučovacích předmětech stanovených vzdělávacím programem se na vysvědčení , nebo výpisu vysvědčení hodnotí stupni prospěchu :

  • 1 – výborný
  • 2 – chvalitebný
  • 3 – dobrý
  • 4 – dostatečný
  • 5 – nedostatečný
  • stupeň prospěchu určuje učitel příslušného vyučovacího předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, je stupeň prospěchu za klasifikační období stanoven po vzájemné dohodě. Stupeň prospěchu za klasifikační období se neurčuje na základě průměru z průběžné klasifikace za příslušné období
  • zpravidla nejpozději k 15. listopadu a 15. dubnu se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků ve studiu a nedostatky v chování
  • na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší vyučující jednotlivých předmětů výsledky celkové klasifikace do programu BAKALÁŘI a do třídních výkazů
  • zákonný zástupce je informován o prospěchu žáka:
    • a) na informačních schůzkách pro rodiče, konaných 2 x ročně
    • b) třídním učitelem, nebo vyučujícím příslušného předmětu, pokud o to zákonný zástupce požádá
    • c) třídním učitelem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem.

Článek 5

  • při hodnocení, klasifikaci výsledků vyučovacích předmětů se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
    • a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a vztahů a schopnost vyjádřit je
    • b) kvalita a rozsah získaných znalostí
    • c) schopnost uplatňovat osvojené poznatky při řešení teoretických a praktických úloh, při výkladu, hodnocení a analýze jevů
    • d) schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech
    • e) kvalita myšlení – logika, samostatnost, tvořivost
    • f) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu kvalita výsledků činnosti
    • g) osvojení účinných metod samostatného studia a samostatných činností – referáty, seminární práce, apod.
    • h) žák nemůže být klasifikován z předmětů v řádném klasifikačním období nesplní-li podmínky stanovené vyučujícím předmětu.
  • Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:
    • Stupeň 1 (výborný)
      • Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Téměř samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, dovede zdůvodnit své postupy. Myslí logicky správně, projevuje se u něho samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty a zpracovat kvalitní samostatné práce.
    • Stupeň 2 (chvalitebný)
      • Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně. Vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně nebo za menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty a zpracovávat samostatné práce.
    • Stupeň 3 (dobrý)
      • Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků pojmů a definic nepodstatné mezery. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úloh s chybami. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Neschopen samostatně studovat podle návodů učitele.
    • Stupeň 4 (dostatečný)
      • Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při samostatné práci má velké těžkosti.
    • Stupeň 5 (nedostatečný)
      • Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Své vědomosti nedovede uplatnit ani za pomoci učitele. Je nesamostatný v myšlení i v praktických činnostech. Závažné nedostatky nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede se samostatně učit.

Informace ke SLOVNÍMU HODNOCENÍ předmětu TEV:

O zavedení slovního hodnocení ve škole rozhoduje ředitel/ka školy se souhlasem školské rady (školský zákon § 69 odst. 2) – schváleno na jednání dne 28. 8. 2018. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon,, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Dává přirozenou příležitost k prolínání výchovy a vzdělávání (konzultace k hodnocení, sebehodnocení apod.). Slovní hodnocení nám dává možnost pozitivního přístupu k žákovi, zachycuje i jeho snahu a specifické schopnosti, posiluje jeho osobní růst

Hlavním cílem TEV je rozvoj základní sportovní gramotnosti žáků a dále příprava na fyzicky náročné zaměstnání. Kritérii hodnocení pro TEV bude především ochota spolupracovat, snaha o pohybový rozvoj, základní pohybové schopnosti a dovednosti ve všech oblastech TEV (gymnastika, atletika, plavání, míčové hry) a snaha se rozvíjet dál.

Základní sportovní gramotností rozumíme:

  • rozvoj kladného postoji k pohybu
  • rozvoj základních schopností (koordinace, síla, rychlost a vytrvalost) a jejich zdokonalování (ve snaze o zábavnou, soutěživou formu s prvky fair play)
  • rozvoj morálně volních vlastností (vůle, docilita, snaha o získávání nových pohybových dovedností, rozvoj psychiky-překonávání překážek a schopnost setrvání i mimo komfortní zónu)
  • předávání základních poznatků z teorie tělesné kultury (hygienické návyky, životospráva, sebehodnocení, sportovní chování atd.).

Výsledné hodnocení bude tvořit několik částí:

  1. přístup žáka k výuce– SNAHA, ZÁJEM, CHOVÁNÍ
  2. připravenost k výuce – VHODNÉ OBLEČENÍ A OBUV
  3. testování výkonů– VLASTNÍ MOŽNOSTI, INDIVIDUÁLNÍ ZLEPŠOVÁNÍ
  4. docházka do hodin (plavání – aktivně splněných alespoň 5 ze 7.lekcí)

Stupeň hodnocení 1

Žák plní všechny své povinnosti, na hodiny chodí připraven (vhodný cvičební úbor, obuv). Seminární práce vždy odevzdává v souladu se zadáním a v řádném termínu. Řídí se pokyny vyučujícího TEV, (nástup, rozcvičení). Ovládá dovednosti v jednotlivých tematických celcích (gymnastika, atletika, míčové hry, plavání) na velmi dobré úrovni. Zároveň se snaží se o zlepšení svých dovedností, což potvrzuje porovnáním výsledků v jednotlivých ročnících. Žák zná základní pravidla a způsob rozhodování u míčových her (volejbal, basketbal) i pravidla gymnastických sportů a atletiky.

Účastní se školních akcí a reprezentuje školu na školních závodech. Žák dodržuje zásady fair play, respektuje své spolužáky a bere učitele jako autoritu v souladu se Školním řádem. Žák se řídí řádem učebny a dodržuje zásady bezpečnosti.

Stupeň hodnocení 2

Žák plní téměř všechny své povinnosti, na hodiny chodí téměř vždy připraven (vhodný cvičební úbor, obuv). Seminární práce odevzdává s drobnými chybami a odevzdává je v řádném termínu nebo se v dostatečném předstihu omlouvá. Řídí se pokyny vyučujícího TEV (nástup, rozcvičení). Na dobré úrovni ovládá s rezervami dovednosti v jednotlivých tematických celcích (gymnastika, atletika, míčové hry, plavání). Zároveň se snaží se o zlepšení svých dovedností. Žák má drobné nedostatky ve znalosti základních pravidel a způsobu rozhodování u míčových her (volejbal, basketbal) a s drobnými nedostatky

zná i pravidla gymnastických sportů a atletiky. Žák dodržuje zásady fair play, respektuje své spolužáky a bere učitele jako autoritu. v souladu se Školním řádem. Žák se řídí řádem učebny a dodržuje zásady bezpečnosti bez větších obtíží.

Stupeň hodnocení 3

Žák plní větší část ze svých povinností, avšak na hodiny chodí velmi často nepřipraven (nemá žádný nebo vhodný cvičební úbor, obuv). Seminární práce odevzdává s většími chybami a neodevzdává je v řádném termínu nebo omluvu neprovádí v dostatečném předstihu. Zřídka kdy se řídí pokyny vyučujícího TEV, (nástup, rozcvičení). Jeho dovednosti v jednotlivých tematických celcích (gymnastika, atletika, míčové hry, plavání) jsou na nízké úrovni, chybí mu základní pohybové návyky. Žák nemá zájem o zlepšení svých dovedností v některých tematických celcích. Žák má větší nedostatky ve

znalosti základních pravidel a způsobu rozhodování u míčových her (volejbal, basketbal) a nedostatky se objevují i u pravidel gymnastických sportů a atletiky. Žák se obvykle nesnaží dodržovat zásady fair play, také se nesnaží respektovat všechny své spolužáky a učitele jako autoritu. v souladu se Školním řádem. Žák se řídí řádem učebny a dělá mu potíže dodržovat zásady bezpečnosti.

Stupeň hodnocení 4

Žák z větší části neplní své povinnosti, na hodiny chodí neustále nepřipraven (nemá cvičební úbor, obuv). Seminární práce odevzdává s faktickými chybami a neodevzdává je v řádném termínu nebo práci neodevzdá vůbec. Neřídí se pokyny vyučujícího TEV, (nástup, rozcvičení). Jeho dovednosti v jednotlivých tematických celcích (gymnastika, atletika, míčové hry, plavání) jsou na velmi nízké úrovni, chybí mu základní pohybové návyky. Žák nemá zájem o zlepšení svých dovedností ve všech tematických celcích. Žák nezná základní pravidla a způsob rozhodování u míčových her (volejbal, basketbal) a neznalost se

projevuje i u pravidel gymnastických sportů a atletiky. Žák velmi často porušuje zásady fair play, nerespektuje své spolužáky a nebere učitele jako autoritu v souladu se Školním řádem. Žák se obvykle neřídí řádem učebny a nedodržuje zásady bezpečnosti.

Článek 6

Hodnocení chování žáků

Ve znění zákona č. 561/2004 a vyhlášky č. 13/2005 Sb., § 3

Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

  • klasifikaci chování navrhuje třídní učitel a schvaluje pedagogická rada
  • chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje ve škole a na školních akcích Školní řád a obecně platné zákony a vyhlášky
  • celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období
  • udělení 2. a 3. stupně z chování se zdůvodňuje v třídním výkazu a informaci zašle třídní učitel písemně zákonnému zástupci žáka
  • chování žáků se klasifikuje takto :
    • Stupeň 1 (velmi dobré)
      • Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení Školního řádu. Ojediněle se může dopustit méně závažných, nepodstatných přestupků proti ustanovení Školního řádu.
    • Stupeň 2 (uspokojivé)
      • Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanovením Školního řádu. Dopustil se však závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením Školního řádu.
    • Stupeň 3 (neuspokojivé)
      • Chování žáka ve škole a na akcích organizovaných školou porušuje hrubě ustanovení Školního řádu, nebo obecně platná ustanovení a zákony. Žák se opakovaně dopustil závažného přestupku.
  • Klasifikace chování neovlivňuje klasifikaci ve vyučovacích předmětech.

Článek 7

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků žáka získává učitel zejména těmito prostředky a metodami:

  • soustavným sledováním výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování,
  • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické) a testy,
  • hodnocením výkonu žáka při praktické výuce v nemocnici (kritéria hodnocení při OSN)

2. Podklady pro hodnocení a klasifikaci chování žáka získává učitel zejména těmito metodami a prostředky:

  • konzultacemi s ostatními učiteli, případně s pracovníky pedagogicko – psychologické poradny,
  • rozhovory s žákem, případně jeho zákonným zástupcem

3. Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka.

4. Žák musí být z vyučovacích předmětů klasifikován nejméně 3x za každé klasifikační období, u předmětů s nízkou hodinovou dotací (1 h. týdně) 2x za každé klasifikační období. Jedna klasifikace je z ústního ověřování vědomostí.

5. Počet kontrolních písemných prací je určen osnovami vyučovaných předmětů, vyučující má právo zadávat další písemné práce. Kontrolní písemnou práci žák psát musí, v případě nemoci v náhradním termínu.

6. Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na nedostatky. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek oznámí žákovi do 14 dnů.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nehromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce oznámí vyučující žákům předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu kontrolní zkoušku uvedeného charakteru.

Článek 8

Dodatečná klasifikace, přezkušování, opravné zkoušky

Ve znění zákona č. 561/2004 Sb., § 69, odst. 5, 6, 7, 8, 9,10 a vyhlášky č. 13/2005Sb.,§ 6 Odst. 5: Nelze – li žáka hodnotit na konci 1. pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není – li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, se žák za první pololetí nehodnotí. Není – li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v 1. pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl.

Odst. 6: Nelze – li žáka klasifikovat ve 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení mohlo být ukončeno do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není – li žák hodnocen ani v náhradním termínu, neprospěl.

Odst. 7: Neprospěl – li žák na konci 2. pololetí ze dvou předmětů (event. v 1. pol. v předmětech vyučovaných pouze v 1. pol.), koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Zkoušky jsou komisionální.

Odst. 8: Ze závažných důvodů může být termín zkoušky stanoven do konce září následujícího školního roku (omluva pro nemoc)

Odst. 9. Žák, který se bez závažných důvodů k vykonání zkoušky nedostaví, je klasifikován ve vyučovacím předmětu, z něhož měl konat opravnou zkoušku, stupněm prospěchu: nedostatečný.

Odst.10. Jestliže má žák, nebo jeho zástupce pochybnosti o správnosti klasifikace, může se do 3 dnů ode dne, kdy se o výsledku klasifikace průkazně dozvěděl, požádat ředitele školy o přezkoušení. Je – li vyučujícím ředitel školy, může být o přezkoušení požádán odbor školství KÚ.

Přezkoušet žáka nelze, byl – li z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitel střední školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace viz. čl. 10.

Článek 9

Celkové hodnocení žáka

Ve znění zákona č. 561/2004 Sb., a vyhlášky MŠMT ČR č. 13/2005 §3 a pozdějších předpisů

Odst. 1: Celkové hodnocení žáka na konci 1. a 2. pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování, nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.

Odst. 2: Žák je na konci 1. a 2. pololetí hodnocen takto:

  • a) prospěl(a) s vyznamenáním
  • b) prospěl(a)
  • c) neprospěl(a)

Odst. 3: Žák prospěl s vyznamenáním, nemá – li v žádném vyučovacím předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

Odst. 4: Žák prospěl, nemá – li v žádném vyučovacím předmětu prospěch nedostatečný.

Odst. 5: Žák neprospěl, má – li ze dvou a více vyučovacích předmětů prospěch nedostatečný.

Článek 10

Komisionální zkoušky

Ve znění zákona 561/2004 Sb., a vyhlášky MŠMT ČR č.13/2005 Sb., § 6 a pozdějších předpisů

Odst. 1: Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

  • a) požádá – li žák, nebo jeho zástupce o přezkoušení nebo koná – li se přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti klasifikace
  • b) koná – li opravné zkoušky
  • c) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví vzdělávací program
  • d) ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení – termín určí bezodkladně.

Odst. 2: Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jí pověřený učitel, zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitelka školy zároveň vyučující, jmenuje předsedu komise odbor školství KÚ. Členy komise jmenuje ředitelka školy. Výsledky zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné v případech uvedených v odst. 1, písm. a), b). O komisionální zkoušce je třeba vypracovat protokol.

Odst. 3: Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. a) a b) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

Odst.4: V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 1 písm. a) a d) může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.

Článek 11

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

Ve znění zákona č. 561/2004 Sb.,

Odst. 1: Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci 2. pololetí prospěl.

Odst. 2: Ředitelka školy může povolit opakování ročníku.

Článek 12

Klasifikace závěrečných a maturitních zkoušek

Klasifikaci výsledků závěrečných a maturitních zkoušek upravují zvláštní předpisy.

(Vyhl.MŠMT ČR č. 561/2004 Sb., hlava II, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška MŠMT ČR č. 442/1991 ve znění vyhlášky č. 672/2004 Sb., vyhl.MŠMT ČR 47/2005).

Článek 13

Vedení dokumentace o hodnocení a klasifikaci žáků

Každý vyučující je povinen seznámit žáky s klasifikací a zdůvodnit ji, zaznamenat ji do průběžné klasifikace žáka do programu BAKALÁŘI, aby byla zajištěna průkazná informovanost rodičů (zákonných zástupců), a aby všichni vyučující měli možnost se seznámit s výsledky žáka v ostatních předmětech.

V případě dotazu nebo námitek musí být schopen zdůvodnit a obhájit klasifikaci žáku i jeho zákonnému zástupci.

Článek 14

Vydání vysvědčení

K projednání klasifikace v pedagogické radě vyplní každý vyučující za svůj předmět do programu BAKALÁŘI podklady pro vysvědčení a třídní učitel/ka v programu BAKALÁŘI je před tiskem kontroluje. Škola žákovi vydá vysvědčení natrvalo na konci 2. pololetí.

Za I. pololetí školního roku, po projednání klasifikace na pedagogické radě, obdrží žák výpis vysvědčení. Vysvědčení škola žákovi vydá až po ukončení celého školního roku. Pokud žák zanechá studia nebo požádá o přerušení v průběhu školního roku bude mu vydán oficiální formulář vysvědčení s ukončeným pololetím kdykoliv.

V Liberci, dne 3. 9. 2018

Mgr. Jana Urbanová
ředitelka školy

Dokument ke stažení ve formátu .pdf zde:
Zásady pro hodnocení žáků Střední zdravotnické školy